Účastníci přehlídky si popisy projektů stylizují sami. Organizátor přehlídky neprovádí žádné korektury, ani jazykovou kontrolu.
Projekty jsou řazeny podle abecedního pořadí autorů projektů.
Autor:
Naděžda Šindelářová
Název instituce:
Základní umělecká škola Josefa Labitzkého, Bečov nad Teplou
Stručný popis:
Něco je blízko, něco je tak daleko. Tak jsme vnímali naši výtvarně – přírodovědnou práci, do které jsme se s žáky pustili. Seznámila jsem je se základními vlastnostmi mechů a lišejníků. Těch zdánlivě obyčejných a běžných organismů. Žáci poznali, že právě ony zadržují spousty vody, umožňují životní prostor pro drobné živočichy, houby, ale jsou také důležité pro život lidský (akumulace vody v krajině, produkce kyslíku, ukládání oxidu uhličitého).
Tyto zelenošedožluté organismy jsme zkoumali pouhým okem, dotekem i čichem. Hladili jsme, mazlili jsme se, nasávali, ale i počítali odstíny jejich barev. Poznávali jsme nasáklivost měkkého, zeleného polštáře i význam „starých lišejníkových vousů.“
To vše bylo pro děti velmi blízko, přímo na dotek a to doslova a do písmene, protože se velmi často pohybujeme v přírodě, v lese. Co bylo daleko? Daleko byla samotná stavba vlastního těla těchto organismů.
To, co bylo tak vzdálené a neviditelné, jsme si přiblížili pomocí mikroskopu. Vstoupili jsme tak pomocí techniky do jiného světa, do jiné dimenze připomínající obrovské skály, větve, listy. Ponořili jsme se do krásných oblých skvrn nevídaných barev. Děti proplouvaly černo-zelenou hmotou, viděly nevšední tvary a dostávaly se tak do světa snů a fantazie. To vše přenášely na papír malbou (použitím štětce i prstů) a dotvářely mastnou křídou. Za pomocí expresivního vyjadřování všech pocitů, které zažívaly při tvorbě a poznávání, vznikla tato díla.
Tyto zelenošedožluté organismy jsme zkoumali pouhým okem, dotekem i čichem. Hladili jsme, mazlili jsme se, nasávali, ale i počítali odstíny jejich barev. Poznávali jsme nasáklivost měkkého, zeleného polštáře i význam „starých lišejníkových vousů.“
To vše bylo pro děti velmi blízko, přímo na dotek a to doslova a do písmene, protože se velmi často pohybujeme v přírodě, v lese. Co bylo daleko? Daleko byla samotná stavba vlastního těla těchto organismů.
To, co bylo tak vzdálené a neviditelné, jsme si přiblížili pomocí mikroskopu. Vstoupili jsme tak pomocí techniky do jiného světa, do jiné dimenze připomínající obrovské skály, větve, listy. Ponořili jsme se do krásných oblých skvrn nevídaných barev. Děti proplouvaly černo-zelenou hmotou, viděly nevšední tvary a dostávaly se tak do světa snů a fantazie. To vše přenášely na papír malbou (použitím štětce i prstů) a dotvářely mastnou křídou. Za pomocí expresivního vyjadřování všech pocitů, které zažívaly při tvorbě a poznávání, vznikla tato díla.
Počet zúčastněných:
9
Věk:
6
- 14
Forma a počet prací zasílaných na přehlídku:
9 x malba A3, 1 x portfolio A3
