Účastníci přehlídky si popisy projektů stylizují sami. Organizátor přehlídky neprovádí žádné korektury, ani jazykovou kontrolu.
Autor:
Dana Urbanová
Název instituce:
Základní umělecká škola Evy Randové, Ústí nad Labem, W. Churchilla 4
Stručný popis:
Kateřina Nová: Intimní sdělení
Již dlouhodobě se ve svých pracích zabývám tématem intimita, jakožto pojmem, jehož význam chápu jako jakýsi osobní prostor a vhled do sebe samého, křehkost. Intimita zahrnuje různá zákoutí vnitřního dění člověka, jako například vzpomínky, zážitky, pocity, vztahy a zároveň vztahy mezi těmito jednotlivými pojmy a jejich překrývání a vrstvení. Prostě to nejniternější, co prožíváme. To, co je mnohdy těžké ukázat někomu jinému. Proto jsem se rozhodla přesně to udělat. Odkrýt to, co je pro mě nejcennější.
Moje hlavní práce se skládá ze dvou objektů. Prvním je sádrová busta mě samé, jakožto hlavního centra všeho dění. Busta je podložená chaotickou koláží vzpomínek tak, že to vypadá, jako by vzpomínky ze mě vytékaly. Přehlcení, sdílení. Chaotičnost koláže může budit dojem, že nevím, kdy se jaká událost stala.
Díra v hlavě naplněná měkkou vatou má zase navozovat pocit výparu, zahlcení, zamlžení nebo nepřítomnosti, prázdna.
Menším objektem, je sádrová maska, vzpomínkami naplněná jako miska. Miska je však převržená a vzpomínky z ní vytékají.
Další částí mé práce jsou tři časosběrné deníky z let 2016 až 2018, které jsou naplněné kresbami, čmáranicemi, texty, pocitovými záležitostmi, prostě vším, co jsem potřebovala zachytit na papír. Formát deníku jako takový je hodně intimní a málokomu dovolím, aby do něj nahlédl. Tímto dávám veřejnosti jedinečnou příležitost k poznání mého vnitřního dění. Portfolio s ukázkami mých fotografií za poslední tři roky.
Již dlouhodobě se ve svých pracích zabývám tématem intimita, jakožto pojmem, jehož význam chápu jako jakýsi osobní prostor a vhled do sebe samého, křehkost. Intimita zahrnuje různá zákoutí vnitřního dění člověka, jako například vzpomínky, zážitky, pocity, vztahy a zároveň vztahy mezi těmito jednotlivými pojmy a jejich překrývání a vrstvení. Prostě to nejniternější, co prožíváme. To, co je mnohdy těžké ukázat někomu jinému. Proto jsem se rozhodla přesně to udělat. Odkrýt to, co je pro mě nejcennější.
Moje hlavní práce se skládá ze dvou objektů. Prvním je sádrová busta mě samé, jakožto hlavního centra všeho dění. Busta je podložená chaotickou koláží vzpomínek tak, že to vypadá, jako by vzpomínky ze mě vytékaly. Přehlcení, sdílení. Chaotičnost koláže může budit dojem, že nevím, kdy se jaká událost stala.
Díra v hlavě naplněná měkkou vatou má zase navozovat pocit výparu, zahlcení, zamlžení nebo nepřítomnosti, prázdna.
Menším objektem, je sádrová maska, vzpomínkami naplněná jako miska. Miska je však převržená a vzpomínky z ní vytékají.
Další částí mé práce jsou tři časosběrné deníky z let 2016 až 2018, které jsou naplněné kresbami, čmáranicemi, texty, pocitovými záležitostmi, prostě vším, co jsem potřebovala zachytit na papír. Formát deníku jako takový je hodně intimní a málokomu dovolím, aby do něj nahlédl. Tímto dávám veřejnosti jedinečnou příležitost k poznání mého vnitřního dění. Portfolio s ukázkami mých fotografií za poslední tři roky.
Počet zúčastněných:
1
Věk:
18
Forma a počet prací zasílaných na přehlídku:
2x objekt ( velký a malý), 3x deník, portfolio
